I rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, se musí podílet na realizaci styku dítěte s druhým rodičem

Dne 2. září 2020 rozhodoval Ústavní soud v případu otce nezletilého chlapce, kterému obecné soudy uložily povinnost v rámci realizace styku se synem vyzvedávat tohoto svého syna každý druhý víkend v bydlišti jeho matky. Na tom by možná nebylo nic tak podivného, kdyby se matka chlapce nerozhodla odstěhovat i se synem téměř 300 km daleko od původního bydliště. Pro … Číst dál

Podmínky sjednání a použití institutů výkonu práce z domova, čerpání náhradního volna a nařízení čerpání dovolené v pracovněprávním vztahu

Mimo jiné i v souvislosti se šířením onemocnění Covid-19 na území České republiky vyvstává u mnoha zaměstnavatelů otázka, co se zaměstnanci, kterým nepřidělují práci v důsledku snížení odbytu výrobků nebo služeb. Případně jen, jak zaměstnavatel může na vzniklou situaci pružně reagovat a zaměstnance před nákazou ochránit. Zákoník práce nabízí několik možností prostřednictvím kterých lze toto ne příliš … Číst dál

POSTAVENÍ POŠKOZENÉHO V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

Páchání trestné činnosti za sebou často, bohužel nechává též poškozené. Osobě poškozeného je proto v rámci trestního řízení přiznáno specifické postavení, z nějž vyplývá řada práv. V dnešním článku osvětlíme problematiku nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy a bezdůvodného obohacení (pro zjednodušení budou všechny tyto tři pojmy označeny souhrnně jako „újma“). Předně je však zapotřebí důsledně vymezit … Číst dál

Společné jmění manželů (Díl 3.)

V předchozích článcích jsme se zabývali vznikem společného jmění manželů (SJM), jeho třemi režimy a dále také možnými modifikacemi, které mohou snoubenci či manželé zvolit v případě, že se se zákonnou úpravou neztotožňují. V dnešním článku se budeme zabývat poslední fází, a sice vypořádáním SJM. Tedy situací, která by měla nastat poté, co SJM přestane existovat. Konec … Číst dál

Společné jmění manželů (díl 2.)

V článku ze dne 26. března 2018 jsme se převážně zabývali zákonným režimem společného jmění manželů (SJM), který nastupuje vždy v případě, když manželé zůstanou v otázce SJM pasivní a nijak jej nemodifikují. V dnešním článku přiblížíme možnosti manželů v případě, že jim zákonná úprava z nějakého důvodu nevyhovuje a rádi by svoji majetkovou situaci upravili odlišným způsobem. I přes to, … Číst dál

TRESTNÍ ODPOVĚDNOST ZASTUPITELŮ

VRCHNÍ SOUD ZRUŠIL ROZSUDEK V KAUZE OPENCARD V polovině září proběhla tiskem stručná zpráva o tom, že Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek Městského soudu. Trestní jednání mělo podle obžaloby spočívat v tom, že všichni přítomní členové Rady hl. m. Prahy při posuzování prodloužení smluv se společností H. spáchali zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 … Číst dál

Pevná přátelství jsou důvodem pro odepření svědecké výpovědi, rozhodl Ústavní soud

V posuzované věci sp. zn. II. ÚS 955/18, ze dne 9. července 2018, Ústavní soud posuzoval možnost odepření svědecké výpovědi z důvodu existence blízkého vztahu mezi svědkyní a osobami vůči kterým by vysvětlení mělo směřovat. Pro úplnost je nutné dodat, že § 100 odst. 2 trestního řádu umožňuje svědkovi odepřít výpověď v případě, jestliže by „výpovědí způsobil … Číst dál

Společné jmění manželů (díl 1.)

Uzavření manželství s sebou nutně přináší mnoho, nejen právních, následků v životě člověka. Jedním z nich je i vznik majetkového společenství, tzv. společného jmění manželů (označován jako SJM). Je nutné si uvědomit, že pojem „jmění“ v sobě nezahrnuje pouze aktiva, ale také pasiva, tedy dluhy. Institut SJM vzniká zásadně uzavřením manželství a je připuštěn pouze a jen mezi manžely, … Číst dál

Ústavní soud dal tatínkům vánoční dárek: i otec by měl mít možnost se svým dítětem strávit Štědrý den! ?

Ve svém nálezu nálezu č. IV. ÚS 1921/17 ze dne 21. listopadu 2017 Ústavní soud odmítl současnou tendenci některých soudů proti vůli jednoho z rodičů upravovat vánoční styk s dětmi tak, že jeden z rodičů s dětmi každoročně stráví první polovinu vánočních prázdnin (tedy de facto všechny sváteční dny), a druhý z rodičů druhou polovinu. … Číst dál

Vydání zajišťovacího příkazu musí být podloženo skutečně důvodnými obavami z budoucí nedobytnosti daně

Podle § 167 daňového řádu je správce daně oprávněn vydat zajišťovací příkaz, na jehož základě dojde k zajištění budoucí úhrady daně, která dosud není splatná, nebo vůbec nebyla stanovena. Takovýmto zajišťovacím příkazem se daňovému subjektu uloží povinnost uložit u správce daně peněžitou částku v určité výši – tzv. jistotu. Tuto povinnost daňový subjekt musí splnit nejpozději do … Číst dál